Čas uplynul a je nejvyšší chvíle napsat.. nazvěme to aktualizací situace. Do británie jezdím pořád, zanedlouho mě čeká další výprava do téti úžasné mocnosti. Ačkoliv ještě ani nevím, kdy přesně vyjedu, už jsem začal o cestě přemýšlet. A vzpoměl jsem si právě na článek napsaný před tolika lety. Ach, jak naivní jsem byl, říkám si - shrnout školství podle jedné maloměstské školy, příblížit krajinu bez bližšího líčení... A napadlo mě, přidat sem mé poznatky, co jsem od napsání tohoto článku získal.
Tehdy se psal rok 2008, tuším. V zahraničí mě zajmalo především co dostanu k jídlu, s čím si budu hrát, abych se nenudil, a jestli budu rozumět pořadům v televizi. Teď, v roce 2015, vidím svět úplně jinak. Sledoval jsem imigrační politiku anglie, držel jsem palce odpůrcům odtržení Skotska od zbytku británie a přemýšlel, jaký dopad budou mít volby na možná pracovní místa ve Spojeném Království. Není se čemu divit, také se toho od té doby stala strašná spousta věcí.
Po mé zkušenosti v anglické škole jsem měl několik let od anglie pauzu. Až v roce 2011 jsem opět vycestoval, tentokrát ale do většího města - Southport. Původní plán byla opět škola, ale přiznám se, že se ve mě ozval pud lenosti a urychleně jsem plán změnil. Skončilo to mojí první rádoby prací. Dobrovolná práce v charitativním obchodě Scope mi rozšířila obzory, slovní zásobu a poznal jsem pár skvělých lidí. Práce 2 hodiny denně sice nic není, ale tehdy mi to stále připadalo jako věčnost. Když jsem nebyl ve Scope, byl jsem na výletě nebo se potuloval v okolí bydliště. Nezapomenutelného bydliště. Právě při této návštěvě jsem si prvně začal uvědomovat globalizaci. Mamka, která v anglii pobývá skoro celý rok, tehdy bydlela v malé místnůstce v takzvaném sharehouse - dům se společnou kuchyní a obývákem. Nepadlo v něm ani slovo anglicky. Naši spolubydlící byli jen poláci, slováci, nebo odněkud z pobaltí. Jeden by řekl, že to muselo být fajn, být poblíž svých, ale opak je pravdou. Tady jsem zažil svůj první, opravdový, policejní zásah. Podrobnosti nebudu zmiňovat, ale můžu říct že britští policisté mi z této zkušenosti přišli mnohem přívětivější než ti naši. Další indikátor pokračující globalizace byl polský sklep na rohu ulice - obchůdek patřící pod řetězec Smakus (aspoň tak to znělo). Jediné místo, kde se dal koupit pořádný chleba nebo polotovar ke knedlíkům. A dokonce jsem pochytil i něco z toho proklatého jazyka... ale je to příliš sprosté na to, abych to sem psal!
-------------------------------------
2008:
Jelikož jeden člen Starc Teamu jel do Anglie,můžeme mít přehled co se tam děje.
Školství
V Anglii je školství úplně jiné. Škola je do 15:20.
HODINY
Ve škole RC primary St`Mary scool v Bacupu to jde takhle:
1.Hodina, 2.Hodina, Přestávka, 3.Hodina, 4.Hodina, oběd, 5.hodina, 6.hodina," go home" (Jít domů.).
OBĚDY
Řekněte si, co z toho, co vám nabízí, chcete a kolik a oni vám to dají. Pití tam je toto - voda, občas mléko nebo džus.
MĚNA
Libry, pence
1libra=100 penci
1libra=30,60Kč.
KRAJINA
Je hezká, ale je tam málo stromů a na ulici je hodně odpadků.
Skoro žádné lesy. Pokusím se přidat obrázky.
SPORTY
Lidé v Anglii jsou dobří ve fotbalu. Mají tam ovšem populární sport Cricket(viz.video). V něm je vašim úkolem udělat co nevíce bodů. Buďto házíte míčkem nebo ho odrážíte. Čím dál tím líp, ovšem v poli ho nesmí chytit a nepustit, jinak už byste v tom zápase pálku nedrželi, pokud házíte musíte trefit do 3 tyčí, které pálkař chrání. Když se trefíte, jde ze hry ven.
D.R.
