Jdi na obsah Jdi na menu
 


glhf

Uprchlicka krize
- uprchlik - pravni definice: se nachazeji mimo svou vlast
  - ma opravnene obavy pred pronasledovani
  - nabozenske, narodnostni ci prislusnosti duvody

- typy: napr. ekonomicti

- zeme:
 a) Afghanistna (Kabul) - 2001 invaze USA pro Tulibanu
 b) Somalsko (Mogadisu) - pirati, islamiste
 c) Sudan a Jizni Sudan - obcanska valka
 d) dem. rep. Kongo - diktatura
 e) Barma - vojenska diktatura
 f) Irak (Bagdad) - spor suitu x siitu, Islamsky stat
 g) Stredoafricka rep. - islamiste
 h) Eritrea - vojenska diktatura
 i) Pakistan - kmenove valky, islamisti
 j) Kolumbie
 k) Ukrajina - Donesti separatiste
 l) Mali - hladomor, Tuagersti kocovnici, islamiste
 m) Nigerie - islamiste

1951 - umluva o azylu a uprchlicich

Ceska republika
- poloha: stredni Evropa, "srdce evropy"
- 50. rovnobezka, 15. polednik - vychodni delka, severni polokoule
- nejsevernejsi bod: obec Lobendau 51°03'
- nejjiznejsi bod: Vyssi Brod 48°33'
- nejzapadnejsi bod: Krasna 12°05'
- nejvychodnejsi bod: Bukovec 18°51'

- hranice:
 - nektere pres 1000 let stare
 - sousedi:
   - Nemecko - 810km (Bavorsko, Sasko)
      - Sumava, Cesky les, Krusne hory...
   - Polsko - 762km (Dolno a Horní Slezsko)
      - Lužicke hory, Krkonoše, Jizerské hory, Orlicke hory...
   - Rakousko - 466km (Horní a Dolní Rakousko)
      - Dyje (Thaya)
   - Slovensko - 252 km
      - Bílé Karpaty, řeka Morava

 - hranice s Nemeckem a Rakouskem
   - dohodnuty ve Versaillske a Saint Germainske smlouve (1914)
 - hranice s Polskem
   - Tromonská smlouva (1920)

Historický vývoj státu
- naleziste Keltskeho a Germanskeho usidleni
- v 5./6. stoleti se usadili Slovane
- Samova rise - sjednoceni kmenu
- Velka Morava - konec 10. stoleti - padlo Madarům
  - moc prevzali Premyslovci
  - nasledne Lucemborkove
    - rozsireno o Luzice (až do 30ti lete valky)
- od roku 1526 Habsburkove (+Uhry, Balkan)
- 1918 vznik Ceskoslovenska (28.10.)
  - Podkarpatska Rus, Cechy, Morava, Slezsko, Slovensko
- 1938 - 30.9. - Mnichovska dohoda (#sudety)
- 1939 - 15.9. - Protektorat Cechy a Morava
    --> Slovensky stat
- 1960 - Ceskoslovenska socialisticka rep.
- 1968 - cs. federativni rep.
- 1989 - Sametova revoluce
- 1993 - 1.1. - rozdeleni CR a SK

Vyznamne geologicke jednotky:
 - Cesky masiv (Vysocina)
   - (Cechy a zapadni Morava)
   - starsi

 - Karpaty (vychod Moravy)
   - Znojmo, Brno, Vyškov, Moravska brana

Cesky masiv
 - "Česká Vysočina"
 - prvohory - starsi a mladsi
    - starsi
     - Kaledonske vrasneni
     - vetsi efekt Hercynske vrasneni
       - vsechno zerodovalo
       - Franc. stredohori, Svycarske Tuv, nem. stredni Vysocina
       - prvni znamky vulkanismu - Rokycany, Krivohlatsko
       - zaplavena oblast v Barrandien (mezi Prahou a Plzni)
        - Kralupy, Kladno, Domazlice, Klatovy, Ricany

--> Barandovske skaly - Barrandien - Cesky Kras (vapencove jeskyne)
- Dovenské vapence
- cerne uhle - Ostravska panev, Kladska panev, Plzensko, Rosicko
   (v Ostravske panvi se tezi)
- vznik: bez kysliku za vysokeho tlaku a teploty z rostlinneho odpadu
- podporovana tezba
- v mladsich prvohororach - harbonske uhli
- Moravsky kras (sever od Brna)
   - Katerinska jeskyne
- Boskovska dolomitova jeskyne (obsah Mg)
- Zbrasovska aragovita jeskyne
- barevne hory (krystalizace magnatu) - stribro (Ag), zlato (Au)
- med (Cu) - Krusne hory, Cinovec
- olovo (Pb) - Pribram
             + stribro (Ag)

Druhohory
- trias, jura a krida
- morske zaplavy -> vznik piskovcovych skal
- Braclavske skaly, Pravcicka brana, Kokorinske poklicky,
Adrspasske skaly (oblasti Ceske kridove tabule)
- vznik Jihoceske panve
   - ceskobudejovicka, trebonska
--> raselina, jilovce
- usazeni vapencu na Jizni Morave (Palava, Mikulov)

Tretihory
- mohutna sopecna cinnost
- vznik mladych vyvrelin (napr. cedicu)
- uz v Cechach jenom sous
- vrasni se Alpy
- podel zlomu dochazi k vyzdvyzeni pohori (okrajova) -> Kerna pohori
- Mostecká, Sokolovska a Chebska panev - tvori se hnede uhli z drevin
- kovy sopecneho puvodu: Ceske stredohori, Donpavske hory
- v Ceske tabuli cedicove kupy - Rip, Bezdes, Trosky
- dalsi sopecna oblast v Jeseníkách

- vznik mineralnich pramenu (Podkrusnohorsky zlom)
 - v Karlovych Varech pramen Kridlo
- na Morave more a vyvrasneni Karpat

Ctvrtohory
- v dobach ledovych zaledneni
  - sever Cech z nejvyssich pohori
- starsi ctvrtohory = pleistocen
- doby meziledove (interglacialy)
- doby ledovy (glacialy)
   - 5 glacialu
   - a) Donan
   - b) Günz
   - c) Mindel
   - d) Riss
   - e) Wara? (neprectu, srry)
- u Skandinavie zamrza severni ledovec kontinentalni
- na Moravske brane ledovcovy jazyk -> bludne kameny
- horske ledovce -> Sumava, Krkonose, Jeseniky
- pozustatky udoli a ledovcova jezera (Certovo, Cerne)
- Kotle a kary - vznikaly zde ledovce (Obri dul pod Snezkou)
- ledovec tlaci pred sebe material -> mareny
- na zbytku uzemi - tundry - formovany vetrem a mrazem
   - sutove/kamenne more (asi, neprectu moc)
- v nekterych oblastech dozniva sopecna cinnost
   - Zelena hurka u Chebu, Venusina sopka v Jeseniku

- vyvoj ricni site (Labe, Vltava)
- vznik jeskyn
- vznik pud -> z praše, vyvanuty vetrem do nizsich poloh
- vznikaji raseleniste
- vyvyji je dnesni rostlinstvo a zivocisenstvo
- vyvoj Karpat (v Cechach zapadni)
  - Vnejsi Karpaty - Damický les, Hostivařsko usetinske vreky, Bile Karpaty, Tatry
  - Karpatska celni hlubina - hranice s Ceskym masivem -> Vyskovska brana --> Hornomoravsky urad, Ostravska panev
  - Karpatske tretihorni panve - Dolnomoravsky uval - ropa v okoli Hodonice


- rozloha CR: 78866km2
- pocet obyvatel: 10,5mil.
- rozlohou podobne zeme:
 a) Madarsko
 b) Irsko
 c) Portugalsko
- poctem obyvatel podobne zeme:
 a) Recko
 b) Belgie
 c) Belorusko
 d) Madarsko
 e) Portugalsko
 f) Srbsko (Cerna hory)

- vybezky: Assky, Sluhnovsky, Fridlansky, Rychlebsky, Osoblažsky

Geomorfologie
- tvary zemskeho povrchu = relief
- v CR prevazuji pahorkatiny a vrchoviny

- typy reliefu:
1) dle vyskove rozdilu
  a) roviny - do 30m - 4%
  b) pahorkatiny - 30 až 150m - 50%
  c) vrchoviny - 150 až 300m - 34%
  d) hornatiny - 300 až 600m - 11%
  e) velehory - víc jak 600m - 1%

2) dle absolutni nadmorske vysky
  a) niziny - do 200 m.n.m.
  b) vysociny - nad 200 m.n.m.

- stredni nadmorska vyska CR: 450 m.n.m.
- nejvyssi bod CR: Snezka (1602 m.n.m.)
- nejnizsi bod CR: Labe u Hrensku (115 m.n.m.)
- nejhlubsi bod CR: Hranicka propast (-289,5 m.n.m.)

- geomorfologické členění
  - provincie a subprovincie

Provincie: Ceska Vysocina
Subprovincie: Ceskomoravska
  - Brnenska vrchovina -> Pukanska vrchovina (Moravsky kras s jeskynemi - devenske vapence), dale propast Macocha
  - Boskovicka brazda

Ceskomoravska vrchovina
 - nejvyssi bod: Javorice (837 m.n.m.)
 - Jihlavsky vrchy - pramen reky Jihlavy
   - mnoho rek (Sazava, Svitava)
   --> Zelezne hory

Stredoceska pahorkatina
  - zulove lomy - zvetrale bloky: Vyhlany
  - reky Vltava, Sazava, Luznice, Otava
  - Vlasinska pahorkatina
    - nejvyssi bod: Sevcova skala (723 m.n.m.)
      - dale Blanik

Jihoceske panve
   --> Ceskobudejovicka panev
      - rybnik Bezdrev
   --> Trebonska panev
      - rybniky Svet, Rozmberk
      - CHKO Trebonsko
      - podlozi nepropustne z jilu, jilovcu atd.
        - bazinata krajina, hodne raselenist (lazne Trebon)

Subprovincie: Sumavska
Sumava
- nejvyssi vrcholy na hranicich
- prikre spada do Bavor, pozvolne spada do Cech
  - u Cech - Sumavske podhuri
- žula, svor, nejstarší horniny
- od Dolního dvořiště do Šerovského průmyslu
- česky nejvyšší bod: Plechy a velký Javor
- pod Cernou Horou pramení Vltava (Teplá)
- ledovcová jezera: Cerne, Certovo
- Narodni park, CHKO Sumava, Boubinsky prales
- Sumavske plane - nahorni plosiny - vznik raselinist (Slate)
_______ZmenaZdroje:O____________

Subprovincie: Sumavska
- Sumava
 - nejvyssi pasmo na hranicich, klesa do Bavor
 - Ceska Vysocina konci u Dunaje

Sumavske podhuri
 - tvoreno svorem, rulou (prvohory)
 - ohraniceni Sumavy:
  - Dolni Dvoriste (Dvořiště) a Vserubsky (Všerubský) prusmyk
 - nejvyssi bod v CR: Plechy 1376m
 - nejvyssi bod v Deu: Velky Javor 1456m
- hory: Roklan, jezerni hora
          Cerna hora - pramen Vltavy
- jezera: Cerne, Certovo, Prasilske
- Narodni park od roku 1991
 CHKO Sumavaa, Boubinsky prales
- Nejvyssi neco (neprectu): Plane
- raseliniste (slate) - Chalubska, jezerni

Novohradske hory
- nejvyssi bod: Kamenec - 1072m
- nejstarsi prales: Zofinsky prales, nejstarsi CHKO
 - pramen: Hojna voda -> Dobra voda 

Cesky les
- nejvyssi bod: Cerchov 1042km
- prudce do Cech, pozvolna do Bavor
- pozustatky sopecne cinnosti: Dylen
- 3/4 plochy jsou lesy, bez tezby

Subprovincie: Poberounska
- nejstarsi oblast Ceskeho masiva

Brdska oblast
- celky: 
 - Prazska plosina - Na rovinach - 434m, Bila hora - 381m, Ladvi
 - Krivoklatska vrchovina - Radec - 721m (sopecny puvod)


- Brdy - jihozapadne od Prahy
 - nej. bod: Tok 865m, Praha 862m
 - byvaly vojensky prostor

Plzenska Pahorkatina
 - Rakovnicka pahorkatina - Lisak (677m)
 - Plaska/Plzenska pahorkatina
   - Vlci hora (cedic) - 707m
 - Svihovska pahorkatina - Korab
az k ceskoeskemu podhuri

Subprovincie: Krusnohorska
 - spoecna cinnost

Krusnohorska hornatina
 - Smrciny - Haj 758m, Assky vybezek - zula
 - Krusne hory - Klinovec 1244m, vyzdvih hor = kerne pohori
 - Decinska vrchovina - Decinsky sneznik 723m
   - piskovcovy puvod, skalni mesta, Labske piskovce NP

Podkrusnohorska oblast
 - klesani Krusnych hor u nas prudke v Sasku & Chebska Panev
 - Chebska panev
 - Sokolvska panev
 - Mostecka panev
    - ve vsech tezba hnedeho uhli (povrchove)
    - rekultivace zniceneho reliefu
 - prikopova propadlina - neaktivni
  - v tretihorach: sladkovodni jezera
Mostecka panev
 - nejvetsi mocnost hnedeho uhli, až 40m
 - dnes take jedina tezba

- hnede uhli obsahuje oxidy siry
 - pri spalovani se uvolnuje -> kysele deste

 Doupovske hory - Hradiste 934m
  - puvodem stratovulkan
  - byvaly vojensky prostor
 Ceske stredohori - Milesovka 837m
  - cedic, znelec
  - Cesky granat - zpracovava Trutnov
  - pyrop - cesky granat ze stredohori

(Klet - meteorologicka stanice)

Nejdelsi jeskynni system:
- na Morave: Amaterska, 35km
- v Cechah: Konepruske
------------dalsia cast----------------

subprovincie: Ceska tabule
- kdysy more (krida -> usazeniny (piskovec, slepanec) -> 200-600m

- na nekterych mistech lavove vylevy (tretihory)
 -> Bezdet, Trosky
- Severoceska tabule (Ralsko 696m)
 -> Jicinska pahorkatina
 -> Ralska pahorkatina (Ralsko 696m)
- Stredoceska tabule (Rip 459m)
 -> cedic
 -> Dolnohorska tabule - dolni okraj Ohre
 -> Stredolabska tabule - Labska nizina
 -> Jizerska tabule (Horka 410m)
- Vychodoceska tabule (Baldsky vrch 693m)
 -> Vychodolabska tabule
 -> Orlicka tabule
 -> Svitavska tabule
 -> Vychodolabska tabule (Na Sancich 353m)
Piskovcova skalni mesta
- Prachovske skaly (Cesky raj)
- Kokorinsko (Policky) -> CHKO
 - zasobarna pitne podzemni vody
Lavove vylevy
- Rip, Haznburk, Trosky

provincie: Zapadni Karpaty
subprovincie: Vnekarpatske snizeniny
- prvohory, druhohory moře
- ve ctvrtohorach pronikl ledovec pres Moravskou branu na ceske uzemi
- nanosy z reky Moravy
- v Ostravske panvi naleziste - cerneho uhli
- hranice mezi Ceskym masivem a Karpaty

Zapadni
- do 350 metru
 -> Dyjsko-svratecky uval
 -> Hornomoravsky uval
 -> Vyskovska brana
 -> Moravska brana - Hranicka propast

Severni
-> Ostravska panev

subprovincie: Vnejsi zapadni Karpaty
- piskovec a jilovec
-> Flys - mnohonasobna stridani jemneho a hrubeho materialu

- Jihomoravske Karpaty
 -> Mikulovska vrchovina (Děvín 549m)

- Stredomoravske Karpaty
 - Zdarnicky les (U Slepice 438m)
- Kyjovska pahorkatina (Babi lom 417m)
 - Chriby

- Slovensko-moravske karpaty (Velky Javornik 1071m)
 - Vizovicka vrchovina (Klastov 753m)
 - Bile Karpaty (Velka Javorina 970m)
 - Javorniky

- Zapadni Beskydy
 - Hostinsko - vsetinska hornatina
 - Moravskoslezske Beskydy (Lysa Hora)
 - Slezske Beskydy (Velka Cantoryje)

provincie: Stredoevropske niziny
- Opavsko, Opavska pahorkatina
- ctvrtohorni zaledneni
subprovincie: stredopolska nizina

provincie: Zapadopanonska panev
- Videnska panev
- vytvorila se zde ropa (Hodonin)
- Dolnomoravsky uval
- Jihomoravska panev
- Zahorska nizina

subprovincie: Krkonossko-jesenicka subprovincie
- nejdelsi (360km)
- nejvyssi (1602m Snezka)
- ctvrtohorni horske zaledneni
- Krkonosska, Orlicka a Jesenicka oblast

Krkonossko-jesenicke podhuri
- Vidnivska nizina
- Zulovska pahorkatina

Krkonosska oblast
- Sluknovska pahorkatina (Hrazeny)
- Luzicke hory (Luz - 793m)
 -> sopecne horniny
 -> znelec, zeleny kamen sopecneho puvodu
 -> cedic
- Jestedsko-Kozakovsky hrbet (Jested 1012m)
-> polodrahokamy
- Zitavska panev
- Frydlantska pahorkatina
 - nanosy ruzneho materialu prinesene pevninskym ledovcem
 - Andelsky vrch
- Jizerske hory (Smrk 1124m) - dale hora Jizerka
 -> vychod
- Krkonose (Snezka 1602m)
- Krkonosske podhuri (Hejlov) - Obri dul, Labsky dul
- Krkonossky NP

Orlicka oblast (->vyzdvihem)
- Broumovska vrchovina (Kralovecky Spicak) ,masy piskovcu (Skalni mesta)
- Orlicke hory (Velka Destna 1115m)
- Podorlicka pahorkatina
- Kladska kotlina

Jesenicka oblast
- Zabrezska vrchovina (Lazek)
- Mohelnicka brazda
- Hanušovická vrchovina (Jeřáb)
- Kralicky-Sneznik
- Rychlebske hory (Savla?)
- Zlatohorska vrchovina
- Hruby Jesenik - Mechova jezirka, mineralni prameny - lazne (Karlova studna)
- Nizky Jesenik - obrovske mnozstvi svedske zuly
- Oderske vrchy (Fidluv kopec)
- Hrusovska vrchovina

Krkonossko-lesnicke podhuri
 - Vidhavska nizina
 - Zilovska pahorkatina (Bozi hora)