Jdi na obsah Jdi na menu
 


Geologie

 hlubinné vyvřelé - pod povrchem
- granit = žula (kvádrová odlučitelnost)
   - složení: živec, slída, křemen (draselný)
  - využití - stavebnictví & dekorace (v metru, sochy)
   - také drceno na štěrk --> využití na stavbu silnic
  - výskyt: Šumava, Krkovice, Žulová pahorkatina
  - Vysočina - Mrákotin, U Telče (Vysočina)
- gabro
 - tmavší než žula
 - výskyt: Českomoravská vrchovina, Posázaví & Orlické hory
 - využití: stavební kámen (silnice, dálnice), nepříliš jako dekorační

 výlevné vyvřelé - nad povrchem
- čedič = bazalt  (sloupcovitá odlučnost)
 - zthulá láva pod povrchem
 - složení jako gabro, jemnozrný
 - výskyt: v sopečných vulkanických oblastech
 - Doupovské hory, Panská skála, Nový Bor, Jeseník
  - využití: stavební kámen nebo drcen na štěrk
 - taven za vysokých teplot --> dlažby, potrubí (velice odolný)
- znělec = fonolit (deskovitá odlučnost při zvětrávání)
  - není až tak tmavý, spíše zelený (obsahuje olivínu)
  - běžná vyvřelina
  - obsahuje živce
  - rozpadá se na tenké desky
  - české středohoří - Milešovka, Bezděs
  - využití: stavební kámen (štěrk)
- Andezit (tmavošedý, světlešedý)
 - ve světě velice rozšířený (Andy)
 - u nás se vyskytuje velice vzácně
 - využítí: stavební káměn
- Ryolit
 
- u nás vzácný - hojný na Slovensku
  - vzhled: světlá, jemnozrný, celistvý
  - výskyt: Podkrkonoší 
přeměněné - metamorfované
- přeměna díky tlaku a teplotě

Žilné vyvřeliny
- Pegmatit
  - žilná hornina - pronikají napříč jinými horninami
  - minerálním složením odpovídá žule
  - je světlý
  - má větší

Usazené horniny (sedimentární)
- horniny, vznikající rozrušením starších hornin -> transport -> usazení na jiném místě
- vysrážení z roztoků
- např.: uhlí, rašelina
- pokrývají 70% zemského povrchu (i v oceánech)
- rozrušování hornin = zvětrávání 


1. Úlomkovité
 - usazují se různé kamínky díky zvětrávání starých hornin
 - čím menší úlomky, tím větší vzdálenost
 - může je unášet vítr, voda & mořská voda
 - písek je nezpevněný na březích (sypký)
  - úlomky můžou držet dohromady tmelem - zpevněné

a) štěrk - sypká - štěrk se ukládá v okolí řek & na dně moří
  - slepenec - zpevněný
b) písek - sypký - úlomek do 2mm
  -> pískovec - zpevněný
  - tvořen zrnky křemeny
  - naleziště: Prachovské skály u Jičína, Českosazské Švýcarsko u Děčína, Kokořínské Pokličky, Česká tabule, Český RÁJ
  - pod Českou tabulí máme obrovské zásoby vody
  - využití - sklo, pískovec na sochy
  - na Moravě máme také pískovce
  - Skalní kláštery v Metroách
c)jíly - jemnozrná hornina - 0,1mm - velmí malé částice - zvětrávaní živců
  - využití: keramická surovina
 - jílovce - zpevněný
   - využití: cihlářská

křemenec - zpevněný - vzorky písku
  - využíván na dláždění ulic
opuka - jílovitá zpevněná hornina
  - rotunda na hoře Říp
d) spraše - z prachových část - 0,01mm
 - vznikly ukládáním prachových částic
 - zde se vyvinuly nejúrodnější půdy (černozemě)
 - Kazachstán, Ukrajina, v ČR - Moravské úvaly
  - vznik spraší - spojen větrem, který je odnáší
2. Organogenní
 -
vznikají usaziním odumřelých těl živočichů, schránek, zbytek koster
  - to co se usadilo, byly škeble
 - vápenec
  -
vznikal usazením korálů, schránek na dně moří
  - hlavní složka: kalcid
   - naleziště: Moravský kras, Sprašť, Punkevní jeskě, Balzarka, Český kras, Javoříčské jeskyně, Voskovská dolomitová jeskyně, U Semil, U Tábora, Chýnovská jeskyně
   - využití: vápno, cement, stavební kámen
  - hořlavé usazeniny
   - rašeliny, uhlí, ropa
  - uhelná řada:
   1. rašelina 2. lignit 3. hnědé u. 4. černé u. 5. antracit (90% C)
     - bez O2 & při vysokém tlaku - zvýšení obsahu C
  - vznik rašeliny - v močálových prostředích
   - rostlina, která neustále dorůstá na odumřelé spodní části
  - výskyt: Šumava (Chalupská slať, Černohorská slať, Jeseníky - Mechové jezírko, Jihočeské pánve)
   - rostou na vlhkých stanovištích, na vyšších polohách, horní části dorůstají, dolní části zůstávají
   - využití: zahradkářství, v lázních rašelinné zábaly (zahřívají)
  - vápenec, uhelná řada & živočišná řada --> hořlavé usazeniny
    - plyn, zemní plyn, asfalt
    - vzniká z organických zbytků
    - ukládá se v bahně na dně moří -> hnilobné procesy
    - podmínky ke vzniku ropy: na dně, v bahně, hnilobné&kvasné procesy, vysoké teploty & tlak
   - spotřeba plynu - 1% z našich zásob
   - naleziště - Hodonín
3. Chemogenní
- chemické usazeniny
  - vznikají vysrážením z roztoků
  - sůl kamenná, sádrovec, travertin (na dekorace)
   - travertin
     - Pamukkale (Turecko)
     - tvoří se z vody, má dirky
     - je světlý
     - využití: dekorační kámen - obklad v metru
 - vápenec
 - buližník - Ládví - zde byl ostrůvek
    - křemitá hornina (hodně Si)
    - naleziště: ostrá hůrka u Starého Plzence
- dolomit
  - CaMg(CO3)2

  Přeměněné
- díky vysokým teplotám a tlaku
  - sice za vysokých t & P, ale pouze v rozmezí: P = 200 - 900 MPa, t=200-600°C
   - pokud tuto hranici přesáhnou, vzniká magma
    - tlak a teplota stoupá s hloubkou
  - břidličnatost - pouze u přeměněných hornin
    - vlivem tlaku se horniny uspořádají do rovnoměrného uspořádaní
   - břidlice - plátky, které se dají odlamovat
    - využití: na starých chalupách na střechách (vydrží dlouho)
 - naleziště:Krkonoše, Orlické hory, Šumava
 - rula, svor, fylit, pararula
   - mohou být přítomny granáty 
  - nízký tlak - fylit --> svor --> za tlaku 900MPa rula

- typy přeměn:
   - regionální - při střetu litosferických desek, z hloubek
   - kontaktní - při kontaktu magmatu a okolní oblasti, také v hloubce (vysoký P)
   - šoková přeměna - rychlá přeměna, např. pád meteoritu, spousta materiálu se při kontaktu rozžhaví a může vzniknout sklo
      - místo dopadu meteoritu - impact
- metamorfované horniny
  - fylit - vzniká z usazených hornin, z jílovitých, šedivý
   - z velmi jemných zrnek (slíd)
   - výrazná břidličnatost
   - dá se dobře štípat na tenké pláty, využíván jako střešní krytina
   - naleziště: Železný brod, Střela (řeka, vlévá se do Berounky), Krkonoše, Orlické hory

     - aktivní lomy: Železný brod, Střela
  - svor - stříbřitý
   - velký výskyt granátů
   - 550 MPa, 500°C (více než fylit)
    - z světelných, světlých šupin slídy a také křemene
    - naleziště: Orlické hory, Posázaví, Jeseníky, Jizerky, Krušné hory
  - ruly
    - slídy & živec a také křemen
    - vypadá jako žula, ale má jiné uspořádání
    - vznikají za velkého tlaku a teplota (800MPa, 700 °C)
    - vznikají z vyvřelých 
    - využití: stavební kámen, štěrk, stavební materiál
  - pararula
    - vzniká přeměnou jílových břidlic, pískovce (usazené horniny)
  - ortorula
    - vzniká přeměnou žuly
  - mramor 
    -
vzniká z vápence (usazená hornina)
    - využití: v sochařství, dekorační účely, chodníková dlažba
    - celosvětově velice rozšířený (např. v Itálii)
    - naleziště:Sušice, Jeseníky
  - migmatit
    - vzniká kolem 700°C
    - využití: silniční štěrk
  - amfibolit
    - vzniká:
 přeměnou čedičů (výlevné vyvřeliny)

- vnější geologické děje (pochody) x exogenní 
  -
původ mají mimo zemskou kůru
  - zdroj energie: sluneční záření, zemská tíže (gravitace - ovlivněna zemskou rotací)
  - tyto procesy mění zemský povrch
   - vnější procesy snižují nadmořskou výšku (zarovnávají terén)
   - probíhají díky působením činitelů - zemská tíže (gravitace),
     - voda - tekoucí v řekách, působení ledovců & mořská voda
     - vítr
     - živé organismy
   - rozrušují zemský povrch & drtí ho na menší kusy (balvany)
   - ČINNOST ČINITELŮ: rušivá, transport, tvořivá
        - eroze: spojen rozpad s transportem
  - zvětrávání
    - voda
- když zmrzne, zvětšuje pukliny ve skálách
      - působí i jako chemická látka
//////
- příklady: Grand Kaňon (nejstarší horniny jsou dole)
- jde taky o sklon řeky
  - horní tok - hloubková eroze (hory, vrchoviny)
 - vodopády se tvoří na stupních
   - u nás: Pančavský vodopád
   - nejvyšší vodopád: Saint Angel (Venezuela - 979m)
   - 2. nejvyšší Tugela (JAR 948m)
   - 3. na Yosemite (USA 740m)
   - Niagarské vodopády (řeka Niagara)
   - na řece Zambwezi, na Kongu, Livingstone, u nás spíše Peřeje
  - vegetace jsou zde chudé (kytky se zde neudrží)
  - vytváří se kaňony (ve skalních masivech
   - také soutěska (takový užší kaňon)
   - střední tok
   - mírně skloněný terén
   - erozní a unášecí síla se zmenšila
   - řeka protěké širokým plochým dnem
   - neckovité koryto
   - převládá sedimentace nad erozí (je zde štěrk a písek)
   - pokud zde je eroze, tak boční
    - nejdříve klesá štěrk, kámen a poté podle velikosti pískovitá zrna
   - údolní niva
    - tvořena náplavy řeky
    - nic se zde nestaví
    - Meandry
     - je zde intenzivní boční eroze
     - jesep - pomalý - teče pomalu (sedimentace)
     - výsep -rychle teče - eroze
   - dolní tok
     - teče v nížině
     - velice malý sklon
     - řeka končí tím, že se vlévá do moře (ústí)
      - delta Nilu, Volhy -> vlévá se do Jezera
      - v té vodě jsou prachovité jílovité částice

- činnost moře = marinní pochody
  - část, kde přechází souš do styku s mořem
  - příboj 
  - převažuje mechanické rozrušování
  - záleží na odolnosti hornin
  - v Anglii jsou křídové útesy
  - v mořích jsou mořské proudy, což je to moře v jednom proudu
  - působení měsíce - příliv & odliv
  - rušivá činnost se nazývá abraze
  - vytváří tzv sruby
  - Doverské skalní útesy
   - terasy
    - úplně zerodovaná skála
   - vznikají jeskyně, ale také brány a okna, samostatné pilíře
/DOPLNIT/
- činnost větru = eolická činnost
 - podmínky - otevřená krajina - poušť, pláže, hory, roviny
 - obzvlášť v poštích (částečky prachu, písku)
  - obrus skal = koroze (mechanické zvětrávání)
 - deflace = odnos
  - pouště:
   - 1) erg - písčité - Kum (střední Asie), až po Saharu
   - 2) hamada - skalní
   - 3) serir -štěrk
  - desertifikace - rozšiřování pouští
     - příčiny - špatné zemědělství - zvířata - vypásání travin -> poušť
     - růst populace v pouštních oblastech
 - voštiny - prohlubně ve skalách
 - viklany
 - oblasti aridní = suché
  - srážky (/) 300mm/rok, pouště do 250mm/rok
  - skály nebo žádný vegetační pokryv
  - výpar větší než srážky
  - pouště - 1/3 souše
    - písek - erg - názvy pouští pro Saharu, kum pro střední Asii
    - skály - hamada - většinou Sahara
    - štěrk - serir
      - Gobi (Sahara) J. Arábie, Syrská poušť
      - Nafúd (S. Ar.) - Arabský poloostrov
      - Thár (Indie), velká solná (Irán)
      - oblast obratníků
        - Raka (Sahara)
        - Konorka (Kalamari - Botswana, Namib - Namibie) - AF
        - mě(d - Atacama - Chile - J.A.
        - Velká píseční - AUS
        - Velká Viktoriina - AUS)
        - Mohavská - USA
        - Solná p. - USA
        - 1/2 Mexika (Sonorská p.)
 - pouštní růže - sádrověr, kt. v pouštích podmínkách krystalizuje
 - hrance = valonn, kt. vzniká obroušením -> hrany
 - písečné přesypy = duny - vytvářeny vátím písku v písečných pouštích
 - zrníčka -> návětrná strona -> hřeben

- Pračická brána
  - z pískovce

- písečné duny
 - vytváření váním písku
   - duny díky větru neustále postupují
  - díky tomu vznikají úrodné půdy - vyvátím prachových částic ze střední Asie do Číny
    - (spraše)
 - typy dun
   - 1. barchamy - půlměsíčité
    - velké se pohybují pomalu, menší rychleji (méně materiálu) 
   - 2. podélné duny
     - valy
     - jsou odděleny skalami
     - 40m vysoké, 600m široké
- Biogenní pochody
 - organismy působí na zemský povrch rušivou činností, ale i tvořivou
  - mechanicky - kořeny rostlin
  - chemicky - části nějakých rostlin - rozleptávají skály (lišejníky)
   - urychlují zvětrávací procesy za svého života, ale po úmrtí vytvářejí novou půdu
   - schránky se usazují na dně moří a vznikají vápnité, křemité části hornin
    - z organických zbytků živočichů vzniká ropa & zemní plyn
    - z rostlinných vzniká uhlí
  - vznik korálových útesů
   - musí být zde teplota 25°, proto nezvniká např. u Antarktidy
   - korály mají schránku křemičitou, vápnitou
   - atoly vznikají kolem sopečných ostrovy (klesají pod vodu)
    - uprostřed je laguna (teplá voda)
   - podél východního pobřeží v korálovém moři - Velká korálová bariéra - UNESCO, 2000km dlouhá, také v Indickém oceánu
   - Antropogenní pochody - činnost člověka - těžba surovin - jsou vidět díry i z vesmíru
    - např. Panavský průplav
   - Ďáblické skládka
   - okolí Příbrami


  - vznik ledu - přibývá sníh a přeměňuje se krystalizací
   - tlakem vyšších vrstvách
  - vzniká firn a postupem času ledovec
 - typy: 
   - pevninský a horský + plošné
  - pevninské - Antarktida a Grónsko
  - plošné jsou ve Skandinávském pohoří
  - horní - vyplňují údolí horských masivů
 - části ledovce
  - vzniká v karu v nejvyšších nadmořských výškách
  - přibývá ledovcový led
  - nad sněžnou čarou
 
- Fjord
  - Nový Zéland, Chile, Skandinávie