Jdi na obsah Jdi na menu
 


bobecek

 - význam půd
 - pro rostliny zadržuje vodu a při vsakování se voda filtruje
 - složení: pevné, plynné, kapalné
Pevná:

 - anorganická část – nerosty, horniny
 - organická – organismy a kořeny rostlin | humus
2. Tekutá fáze – půdní voda
3. Plynná fáze – půdní vzduch (O2, N2, CO2)

Tekutý fáze a plynná fáze se nachází v pórech (prostory mezi úlomky hornin)

Vlastnosti půdy
- zrnitost
- jílovité částice – maximálně velké 0,01 mm
- kyselost půdy – pH půdy
- ve vlhčích oblastech kyselejší půdy – patří sem tzv. podzoly – např. ČR
- naopak v suchých se vyvíjejí zásadité půdy
- struktura
- schopnost půdních částic shlukovat se v hrudky
- vytváření hrudek podporuje humus
- důležitá je také úrodnost – schopnost půdy poskytovat dostatek živin a vzduchu
- dána množstvím humusu

- půdy dělíme do různých skupin – půdní druhy – rozlišujeme je podle zrnitosti
 - písčité, hlinité a jílovité
  - dělíme podle toho, jak lehce se voda propouští
- písčité (lehké půdy) - provzdušněná, snadno propouští vodu
- hlinité (středně těžké) – snadno propouští vodu, ale ne tak jako písčité – 0,01 – 0,05 mm (částice)
   - bez extrémních vlastností, dobře poutají vodu a živiny a nedochází k vyplavení živin
- jílovité (těžké půdy) – když zaprší, rozbředne a tvrdne když je sucho
  - málo ovzdušněná, málo úrodná
- kamenité půdy – částice větší než 2mm, víc jak 20% - štěrk, kameny apod., neobdělávatelná
-kyselé půdy vyhledává břez, mech
25/4/2014
Půdné typy
- dle uspořádání horizontů (A,B,C)
 - 1. Černozemě – A,C
  - v nížinách u řek – řeka Morava
  - nížiny mírného pásu, Ukrajina, Rusko, Prérije, Pampy
- 2.Hnědozemě – A,B,C
  - Vysoký obsah organické hmoty
  - mírný podnebný pás‘
  - můžou se vyskytovat ve vyšších nadmořských výškách, ale v horách se nevyskytují
- 3. Podzolové – A,B,C
 - málo vyvinutý humusový horizont
 - kyselé půdy, nejsou tak úrodné
  - horské oblasti, subpolární oblasti, často zalesněny
   - chudé na živiny
   - u nás druhé nejrozšířenější

- Permafrost – trvale zmrzlá půda vyskytuje se vy vyšších zemědělských šířkách
  - ve vysokých pohořích a polárních oblastech – Sever, Sibiř, Asie, Kanada
 - nejsou bohaté na živiny
- v nějakém období může trochu rozmrznout
 - velice málo obydlené oblasti

- ochrana půd – velice potřebná, půdu chrání i pokryv vegetace
 - orba půdy probíhá po vrstevnici

- Země vznikla před 4,6 MLD lety
  - Jádro je z magmatu
  - prahory – od roky 4 miliard

 - tvořili se základy pevnin
 - litosféra ještě nebyla úplně vytvořena, pohyb kontinentů ještě nefungoval
 - vznikají přeměněné horniny, vytváří se světadíly, datuje se vznik života, primitivní jednobuněčné organismy, ale bez jádra
 - byla zde velice aktivní sopečná činnost
6/5/2014
- v prahorách začíná život
 - prvotní atmosféra: bez kyslíku, byl zde čpavek, methan, vodík
 - teplota byla na povrchu stejná jako v jádře, ke shlazení došlo díky dešti
 
à poté se teprve začala země přeměňovat v oceán
- starohory
à jsou zde geologické děje tak jak je už známe
 - objevují se mnohobuněčné organismy
 - v oceánech vznikaly usazené horniny a na těch se ty organismy obtiskly
à díky tomu to víme
 
à tvořila se atmosféra současného typu s kyslíkem – řasy & sinice & bakterie
   - to trvalo taky nějakou dobu
   - tvorba současné atmosféry s kyslíkem

Prvohory
- doba trvání: 340 milionů let (545 – 298 mil př.n.l.)
- starší – kambrium, ordovik, silur, devon
- mladší – karbon, perm

Starší prvohory: Kambrium
- rozsáhlé mořské záplavy
- zvýšení hladiny kyslíku v atmosféře

- rozšíření bezobratlých živočichů v mořích
  - trilobiti, ramenonožci, ostnokožci
- rostlinstvo vázáno převážně na moře
  - řasy, sinice

- starší prvohory: ordovik
- horotvorné procesy – kaledonské vrásnění
- velké zaledněné
- živočichové – trilobiti, ramenonožci, graptoliti, koráli, první předchůdci obratlovců
- první cévnaté rostliny

Starší prvohory: Silur
- horotvorné procesy
   - Kaledonské vrásnění
   - Severní Evropa
   - Vulkanické procesy
- živočichové: rozvoj bezobratlých (měkkýši, graptoliti, koráli)
- rostliny: první suchozemské rostliny


Starší prvohory: Devon
- doznívá kaledonské vrásnění
- vznik velké pevniny na severní polokouli
- stř. čechy – moře

- živočichové: rozvoj ryb, paryb, vznik obojživelníků
  - Latimérie podivná – lalokoploutvá ryba – živoucí fosílie
- rostliny: stromovité kapraďorosty

Mladší prvohory: Karbon
- vytvoření superkontinentu Pangey
- horotvorné procesy: hercynské vrásnění
- černé uhlí – Karbonské pralesy

- živočichové: krytolebci, rozvoj plazů, první okřídlený hmyz
- rostliny: stromovité přesličky, plavuně, kapradiny – Karbonské pralesy

Mladší prvohory: perm
- doznívání horotvorných procesů
  - severní polokoule – pouště
  - jižní polokoule – zalednění
- hromadné vymírání
- živočichové: savcovití plazi (pelikosauři), vymírání trilobitů
- rostliny: výtrusné, později nahosemenné

Druhory (mezozoikum) = období savců
-230 - 140 mil. let
- trias
- jura
- křída
- kontinenty začaly dostávat dnešní podobu
- alpínské vrásnění ( do 3tihor)
- nahosemenné i krytosemenné
- hlavně plazi - voda, souše, vzduch
- moře - amonity, belmnity - vápenec
- trias - sopečná činnost
 - moře Tethys (Středozemní)
 - pouště, polopouště
 (teplo, sucho)
 - rostliny - nahosemenné (cykasy, jinany, jehličnany)
  - cykas - pomalý růst, přes 1000 let, šištice
  - jinan - jen dvoulaločný, Čína, léčivé látky (paměť)
 - živočichové - ramenonožci - ústup
  - šestičetní koráli, raci, amoniti, belemiti
  - krytolebci (až 5m) - koncem vymírají
  - plazi - ještěři, hadi, žaludy
  - belemiti - hlavonožci, masožraví, vzpřímeně po zadních
  - dinosauři - brontosauři, masožraví, vzpřímené po zadních končetinách, herrerasaurus, callophysis
- jira - podle švýc. pohoří
 - pokles pevnin
 -> velká část kontinentu zalita mořem - u nás 20 mil. let
 - rosliny - nahosemenné (jedle, cypřiše, skvoje)
  - 1. krytosemenné (mygnoliophyta)
 - živočichové - plazi - 2horní radiace -> praptáci, savci
  - oligilyphus (podobný savcům), pleurosaurus (hadovitý mořský ještěr), uktyosaurus (2m, rodit mláďata)
  - archeopteryx - prapták, jako dnešní holub, plazí i ptačí znaky - ozubené čelisti, ,drápy na křídlech
 - křída - podle sedimentů Lamanšského průlivu
  - záplavy -> Atlantský, Indický oc.
  - alpinské vrásnění
  - na konci - srážka Země s asteroidem > oblak prachu > ochlazení > vymírání veleještěrů
  - rostliny - krytosemenné (dub, buk, topol, vrba)
   - u nás - naposledy cykosy
  - živočichové - moře - ježovky, hvězdice
   - raci, termiti, mravenci, včeli, motýli - hmyz
   - želvy - archelon (až 3,7 m)

- diplodorus, apatosaurus - býložravý, v oblasti zad 2. nervové centrum
- vývin květů, kvůli opýlení hmyz

Třetihory - éra savců
- vznik skeletnatců - i lidé (na konci)
- 65
 - 2 mil. let
- starší třetihory - paleogen
- mladší - neogen
- alpínské vrásnění -> alpansko-himalájské
- dnešní nejvyšší pohoří byly vyzdvižený (Alpy, Karpaty, Himaláje, Kordilly)


- klima - klimatická pásma směrem k pólům (teplé oblasti)
  - v polárních oblastech - x led
 - tepleji než dnes
 - ochlazení v neogenu (-> doba ledová)
 - dostatek srážek, ochlazování -> méně (vysušování)

- živočichové - vymizeli ramenonožci
 - dírkovci - hlavní druh
 - nummulites - prvoci (penízky)
 - obojživelníci - rozvoj krytosemenných kvetoucích rostlin -> hmyz
 - pozůstatky žab, mlži, ježovky, korýši --> ptáci (pštrosi)

- rozvoj savců - všežravci. hmyzožravci - lasička, veverka
 - ježkové, netopýři, lichokopytníci
 - chobotnatci - sloni, mamuti
 - šelmy - primitivní, kočkovité, psovité, medvědovité
   - např.: šavlozubý tygr
- kytovci - voda
- z hmyzožravců --> lidé

- rostliny - kvetoucí krytosemenné
- teplmilná květena - vymizela (ledovce v ČR) -> neměla se kam posunout
- hnědé uhlí (Mostecká, Sokolovská, Chebská pánev) z dřevin
 - vodní rosivky -> křemelina - zpevněná - diatomit
- teplomilný charakter
- javor, olše, vrby

- kočovití - antilopa - traviny - stepi - mírný pás
            - savany - Afrika
(z pralesů)
  - i chobotnatci (deinoterium, mastodont - nález na Slovensku), šelmy
- největší stromy - sekvoje - v pralesích
- 1. vyšší savci - poloopice, opice, primáti, lidoopi (vyšší primáti) -> člověk

Čtvrtohory (éra člověka) = kvartér, antropozoikum
- poslední nejkratší období
- trvaly 2,6 mil. let
 - střídaly se doby ledové a meziledové (glaciál x interglaciál)
- pleistocén - do 10tis. let př.n.l.
-holocén
- klima - výrazné ochlazení -> ledovce (Antartkida, Skand.)
 - chladné glaciály, interglaciály jako dnes
- doznivá vrásnění, zvedají se Himaláje

- ledovce (pevninské, horské - Šumava, Alpy) - sedimenty i morény i jezera - Čertovo, Černé, Plešné, Pleso (SL), Oko (PL)
  - údolí - fjordy (Island, Skotsko, Island, Chile, NZ)
  - bludné balvany

- pleistocén - začátek ochlazení
 - kontinenty skoro jako dnes
 - interglaciály, 5 glaciálů - střídání
 - ledovec - Jizerské hory, Krkonoše, Moravská brána, Ukrajina, Polsko, Sibiř, J. Německo
 - rostliny - tundra - mechy, lišejníky, břízy
  - tajgy - jehličnaté, listnaté stromy
  - stromi, vrby, břízy, borovice
  - v nejteplejších dobách, buky, duby, lípy
 - živočichové - savci - slon lesní (AF, nosorožci, mamuti (s. Amerika), lichokopytníci (kůň), sudokopytníci (jelen irský)(chlupatí), medvěď jeskynní 
  - primáti (mnoho druhé, slepý vývoj větve, hominidé - k lidem) jeskynní lev, tur pižnový

- halocén - 10 tis. - dodnes
  - dnešní podnebí
  - rozvoj homo sapiens (sapiens)
  - na počátku - vyhynutí velkých savců (mamuti, šavlozubí tygři)
  - vývoj člověka:
1) australopitekus - 120 cm, vzpřímená postava, po 2 nohou, 500 cm3 mozku
     - V., J. Afrika
     - roviny, stepi
     - výživa - maso (větší zvířata - v tlupách - soc. vývoj), plody 
2) homo habilis - 130 cm, vzpřímený, po 2 nohou - 600 cm3 mozku
  - nástroje z kamene, kostí - pazourek
  - V. J.. Afrika
  - savany
  - mohutné nadočnicové oblouky
3) homo erectus - komplikovanější nástroje - 700 - 1200 cm3 mozku
  - mohutné čelisti - maso
  - vzpřímený, po 2, skoro 170 cm
  (gyrifikace - víc mozkových závitů - inteligence
4) homo sapiens - mozková kapacita větší než dnes - 1700 cm3 mozku
  - robustní lebka, 160 cm
  - neanderthalensis - 250 - 30 000 let
 - jiná vývojová větev - vyhynutá
 - nalezen v Neanderthalu
 - jeskyně s přístřešky, FR, ESP, Gebraltar
 - velcí savci
 - Moravský kras (j. Šipka) - ledovce
 - Slovensko - odlitek lebek
5) homo sapiens sapiens - 1400 cm3 mozek - současný - před 40 000 lety
Joachim Barrande
 - 1799 FR- 1883
 - lyceum, inženýrství, přírodovědeství
 - stavební inženýr, učitel králova vnuka
 -> azil do Skotska
 - Čechy (1830) - Palacký, Šternberk (NM)
 - čeština (dopisy), znal se s Neruodou
 - 1834 - projekt prodloužení koněspěžky do Plzně
  - narazil na pozůstatky prvohorní farmy - trilobit
     - známé
- stavba - paleontologie - sběr (hory)
33 - první nález (korýš)
- vápencová souvrství
- procestoval Stř. Čechy (moře v prvohorách - Praha -> Plzeň)
   - výzkum - 40 let
 - věděcká kniha
 - Praha -> Plzeň = Barrandiev - Barrandova skála